Box mě začal zajímat na studijním programu Erasmus. Jednoho mraziveho lednového večera v litevském Kaunasu při popíjení výborné vodky Degtiné s kámošem z Turecka přišla řeč na tento sport, v němž reprezentoval univerzitu v Mersinu. Turek vyvrátil můj předsudek sdílený s většinou nezasvěcených, totiž že "box je o dvou hloupých opičácích mlátících se střídavě do hlavy stylem kdo vydrží víc". Do BC Žižkov mě po návratu do Prahy přivedl spolužák a již na první tréningu jsem věděl, že mé představy byly naprosto mylné a BC Žižkov je přesně to místo, kde chci měnit své sportovní oblečení na promočené smradlavé hadry.

Nejzábavnější vůbec je basket, hraný na začátku každého tréningu na rozehřátí. Přátelská atmosféra, členové jsou vesměs zajímavé osobnosti. Tou největší osobností je samozřejmě pan Tišer. Ještě bych dodal, že osoba romského trenéra může být také zárukou toho, že nováček, co by ho k Hitlerjugend nevzali, nepřijde mezi bandu nácků, kteří si z něj udělají boxovací pytel :-)

Cyklistika, fotografování, kvalitní (nejen) elektronická hudba.