Pěsti znovu ovládly Olšanku
Pestřejší, akčnější a vyprodaný. Takový byl už šestý ročník amatérského turnaje v boxu O pohár města Žižkova. Předposlední zářijový večer nepatřil v Hotelu Olšanka jen pěstnímu šermu, ale také hostům z řad české boxerské špičky současnosti i minulosti, kteří společně se zástupci Prahy 3 předávali ceny vítězům v jednotlivých kategoriích.
Jak hodnotíte letošní ročník boxerského turnaje O pohár města Žižkova?
Mám velkou radost z faktu, že se podařilo turnaj vyprodat. Pomalu se mi plní jeden můj soukromý sen, kterým je přenesení atmosféry, kterou pamatuji z boxerských utkání v Lucerně, sem k nám na Žižkov.
Myslíte si, že něco takového, co se kdysi odehrávalo v Lucerně, lze vůbec znovu oživit?
Kdybych v to nevěřil, nerozhodl bych se před šesti lety pro podporu žižkovského turnaje v boxu. Samozřejmě, že na jedné straně tu je zřetelná snaha ukázat, co dokážou kluci a holky, k nimž nebyl život zrovna nejpřívčtivčjší. Proto byl můj prvotní zájem soustředěn na školu boxu Standy Tišera. Ale kdo z boxerů, jejichž jména jsou dnes i mimo svět sportu známá, to měl v životě lehké? Podívejte se zrovna na Standu Tišera. Proč myslíte, že to umí i s těmi, kterým se dnes říká „sociálně vyloučeni"?
Proč?
Protože to sám neměl také v životě vůbec lehké, a proto dokáže kdejaký „životní průšvih" pochopit. Z mého pohledu to mohl už několikrát zabalit, ale nevzdal se a box nepoložil ani tehdy, kdy skončil s dráhou profesionálního sportovce. Samozřejmě, že k oživení boxu na Žižkově je třeba mnohem více, nezjedná boxerská škola, kterou vede známá osobnost. Podařilo se nám na Havlíčkově náměstí zrekonstruovat tělocvičnu (Centrum kontaktních sportů Žižkov) a začít boxu - s pomocí některých kolegů z radnice - vracet jeho atraktivitu tím, že jej Praha 3 propaguje i podporuje.
Což děláte i vy sám.
Ze začátku jsem do boxerského turnaje investoval určitě víc, než dnes. Byla to investice s rizikem, že se box na Žižkově nepodaří znovu zpopularizovat. Pak začala pomáhat i Praha 3 a vznikl také fond, jehož vedení intenzivně pracuje na profesionalizaci turnaje a stará se mimo jiné i o dobré jméno boxu na Žižkově, včetně zmíněného Centra kontaktních sportů. Dnes už přispívám ze svého hlavně na odměnu pro vítěze „Poháru Pavla Hurdy", (úsměv) A díky mé ženě Mirce dostává určitý finanční obnos i poražený, protože jí to přijde spravedlivější a férovější. Nějakou dobu jsem manželčině názoru statečně vzdoroval, (smích) Ale nakonec musím uznat, že jde o dobrou motivaci pro oba borce, kteří se utkávají o vítězství. Víte, mám z existence téhle ceny opravdovou, autentickou radost.
Zvlášť, když se ohlédnu o několik let zpět a vidím všechny ty překážky a nechápavé i nedůvěřivé pohledy lidí, kteří dnes vnímají box jako neodmyslitelnou součást sportovního života na Žižkově.
Autor: Žižkovské listy - říjen 2011