Box – zábava i sport

Možná jste tam byli, možná ne. Možná o nich víte… Žižkov žije sportem, přístupným všem generacím, pohlavím i rasám. A o čem je řeč? O Tišerově škole boxu. Pokud vás pěstní šerm alespon trochu zajímá, zajděte se k Tišerovi podívat. Budete se velmi divit, jak příjemná atmosféra vás obklopí – a to i přes to, že tělocvičny třeba vážně nemusíte. S trenérem Stanislavem Tišerem vám alespon část z toho přiblížíme. Stanislave, jak dlouho žijete na Žižkově a jaký k němu máte vztah? No, původem jsem plzenák, ale na Žižkově žiju už pětadvacet let, takže se tu již cítím jako doma. Co bylo prvním nebo hlavním impulsem k založení školy a co vše jste pro to musel udělat? V roce 1991 jsem ukončil profesionální kariéru… no a znáte to, box mi začal chybět. Navíc mě sužovalo, co jsem viděl kolem sebe a na ulicích, a tak mě napadlo založit školu boxu. Nejprve hlavně pro mladé lidi z ulice. Přišlo mi, že když jim místo drog nabídnu nějaký jiný ventil, pomohu jim. Školu jsem založil v roce 1994 a začátky opravdu nebyly lehké, ale asi jsem měl štěstí na situaci ve společnosti, která nahrávala Romům. Vznikalo v té době spousta různých sdružení, a povedlo se.



Jak je to s dotacemi a finanční pomocí v posledních letech? Není to lehké již od počátku, ale radnice Prahy 3 nám velmi pomáhá. Navíc s ní velmi úzce spolupracujeme, pořádáme turnaj o Pohár města Žižkova a podílíme se na akci Tanec ulice. Od mých začátků tady se určitě hodně změnilo. Na co jste po právu hrdý? Co se vám opravdu daří? Mám několik kluků, kteří se dostali do extraligy… dokonce tu mám i jednu nadějnou holčinu… A navíc se nám podařilo zahájit přátelská setkání s Berlínem, kde jsme loni byli, a doufám, že se nám letos podaří jet tam ve větší sestavě a udělat turnaje typu Berlín versus Žižkov, které se dostanou více do povědomí. Ale abych to upřesnil, klub je pro všechny… Mám tu lidi, co si přijdou zasportovat a odreagovat se a současně i kluky, kteří boxují například za tým českých Budějovic, a připravuji je. „V klubu najdete všechny věkové kategorie, národnosti i pohlaví, profesionály i amatéry.“ Nyní trénujete v jiné budově, nabídlo se nynější místo jaksi samo, nebo jste dlouho sháněli a proč? Tady v Cimburkově ulici jsem původně začínal… Byla tu zvláštní škola, a když jsem neměl prostor, napadlo mě, kde jinde začít než tady a oslovil jsem zdejší ředitelku a vyšli jsme si vstříc. Pak jsme asi 2 roky působili v Libni, dále v Tesle Sokol a nakonec jsme skončili v nebytových prostorách na Havlíčkově náměstí, které nám po několika letech poskytla Radnice Prahy 3. Už se o mě vědělo, vyšly články, média se zajímala… Tyto naše prostory jsou momentálně v rekonstrukci, která by měla skončit v březnu, ale moc se na ně zase těšíme, protože chci vše pojmout jinak a vyzdobit to v retro stylu – se starými plakáty, vzpomínkami na časy aktivního boxu. Budete mít nové prostory. Připravujete si už nějaké asistenty, nebo budete i nadále vést svou školu boxu sám? Ano, mám tu několik dobrých kluků, z nichž chci udělat své pomocníky. Oba jsou Romáci, jedním z nich je Marián Kováč, na kterého jsem velmi hrdý za to, co dokázal.



Máte nějaký případ, kdy se vám díky tréninkovým aktivitám povedlo někomu výrazně pomoci a naopak, kdy se to nepovedlo a proč? Opět se musím vrátit k Mariánovi, je u mě už deset let. Když se mi poprvé ozval, bydlel tehdy v Neratovicích, byl nezaměstnaný a fetoval. Nyní je již čistý, žije s družkou, bývalou pedagožkou, pracuje jako popelář… ale hlavně výborně boxuje a mám v něm velkou oporu. A k neúspěchům? Víte, pro mě je úspěch, mám-li tu někoho třeba jen 2 roky a je čistý a bez drog. Jsou podobné školy, jako je ta vaše, i v jiných částech Prahy? Jinde v Praze školy boxu jsou, ale bývají soukromé. Kromě klasického boxu se zaměřují například i na thajský box. A jejich nevýhoda? Jde o komerční školy, které nepracují s rizikovou mládeží a se sociálně slabými nebo znevýhodněnými tak, jako já. U nás tito lidé neplatí členský příspěvek a navíc myslím, že jim pomáháme i přístupem – nedělám rozdíly.

Kdo je Stanislav Tišer
- bývalý československý reprezentant a několikanásobný mistr čR v boxu
- držitel medaile Fair Play čS Olympijského výboru
- trenér Box clubu Žižkov